Informační systém kvality ovzduší
Kraje Vysočina
ISKOV
INFORMAČNÍ SYSTÉM KVALITY OVZDUŠÍ KRAJE VYSOČINA (ISKOV)
Informační systém kvality ovzduší Kraje Vysočina je souhrnný název pro sérii projektů monitoringu stavu ovzduší, které na svém území Kraj Vysočina realizoval od roku 2012 do současnosti. Snahou informačního systému vždy bylo doplnit a zahustit sít státního imisního monitoringu, tak aby přinášela přesnější informace o kvalitě (čistotě) vzduchu, který dýchají občané našeho kraje.
Zhoršená kvalita ovzduší přináší rizika pro zdraví člověka, prokazatelně způsobuje celou řadu zdravotních obtíží a může být původcem i závažnějších onemocnění, proto je nutné udržovat kvalitu ovzduší na co nejlepší úrovni.
Sledování množství škodlivin v ovzduší nám pomáhá účinněji aplikovat konkrétní opatření pro snížení míry znečišťování a napomáhá také zvýšení zájmu o ochranu ovzduší a povědomí o ní.
Projekt ISKOV III
Cílem projektu „Informační systém kvality ovzduší pro roky 2025 – 2029“ (ISKOV III) je proměření vlivu lokálních topenišť na znečištění ovzduší v 5 obcích, které byly z dřívějších měření v rámci projektů Kraje Vysočina (ISKOV I a ISKOV II) a dalších projektů realizovaných s podporou z Norských fondů (PAUPZKO, výzva Tromso a Měření kvality ovzduší ve vybraných lokalitách Kraje Vysočina zaměřené na vliv lokálních topenišť, výzva Svalbard) vybrány jako reprezentativní a jejich srovnání s pozaďovými oblastmi v rámci Kraje Vysočina. Cílem je navázat na výše uvedené projekty, doplnit a upřesnit jimi poskytnuté výstupy a závěry, detailním dlouhodobým měřením polycyklických aromatických uhlovodíků a aerosolových částic (pětileté měření). Dlouhodobé měření přináší příležitost vyhodnocení trendů, díky možnosti odfiltrovat vliv počastí v jednotlivých letech měření a tím umožní hodnotit vliv legislativního zákazu provozu kotlů I. a II. třídy ale také např. opatření, jako jsou výměny starých kotlů na spalování pevných paliv.
Polycyklické aromatické uhlovodíky v čele s karcinogenním benzo(a)pyrenem (dále B(a)P), představují v současné době nejvýznamnější riziko pro lidské zdraví a zdraví ekosystémů. Koncentrace této škodliviny v ovzduší se na mnoha místech ČR, ale i na mnoha místech Kraje Vysočina, zejména v zimním období, pohybují vysoko nad hodnotou stanoveného imisního limitu (mnohdy ho překračují několikanásobně). Dominantním zdrojem B(a)P je vytápění domácností kotli na pevná paliva. Podle dajů z ČHMÚ z roku 2021 je sektor domácnosti (vytápění, ohřev vody, vaření) zodpovědný za 97,3% emisí B(a)P v ovzduší. Regulace těchto zdrojů byla v minulosti omezena na stanovení technických parametrů kotlů nově uváděných na trh, nyní už legislativa postupně zakazuje provoz nejstarších typů kotlů a je podporována jejich aktivní výměna za kotle novějšího typu, spalující emisně příznivější paliva, nebo za bezemisní zdroje tepla.
Dlouhodobý monitoring B(a)P a aerosolových částic umožní vyhodnocení efektu zaváděných restriktivních i podpůrných opatření a umožní přesněji zmapovat případnou potřebu dalších kroků směrem ke snížení emisí z vytápění domácností.
